Nebyla to klasická lovestory

29. června 2015 v 11:02 | Sarah |  Deník
Už jsem zmiňovala, že náladu mi v této době dokáže spravit jeden jediný člověk. Ano, mluvím o něm. Kari mě přivedla na nápad napsat o nás dvou článek, a tady je. Není to klasická lovestory a nevím, jestli to se svou aktuální depresí zvládnu napsat tak, jako bych to napsala normálně, ale potřebuju přijít na jiné myšlenky… A tohle by mi přece jenom mohlo pomoct.



Kdysi jsem byla ochranitelský typ. Nechci tím říct, že teď už taková nejsem, ale mluvím o době, kdy to ještě mezi mnou a těmi v kolektivu klapalo. Kdykoli jsem viděla, že někdo někoho šikanuje nebo se k tomu blíží, "oběti" jsem se snažila vždy zastát. Takhle jsem proti sobě ale poštvala ty "útočící" a jejich stala se jejich novým cílovým bodem.
A tak jsem se do role "oběti" vžila já. Pokud si myslíte, že ti, kterým jsem tehdy pomohla, se mě jednoduše museli zastát, jste na omylu. Nikdo se mnou nestál, nikdo nebyl na mé straně, nebyl nikdo, kdo by ochránil mě, když jsem to zrovna potřebovala. Nebyl nikdo takový, jako já. Nikdo, kromě něj.

Jeho kdysi taky šikanovali. Nejdřív to bylo jen posmívání, narážky a tak, ale postupem času to bylo čím dál horší. A tak jsem se ho zastala.
Jednou mi řekl, že byl za to strašně rád a nevěděl, jak se mi odvěčit. S "kamarády" na tom byl stejně jako já, a tak jsme se pomalu sbližovali.
A nějak takhle to začalo.
Dál už to byla docela klasika. Zjistili jsme, že toho máme docela hodně společného a že si rozumíme. To ještě posiluje fakt, že oba máme zkušenosti s šikanou a že se s náma ve třídě jinak nikdo moc nebaví. Jsme jako dva dílky puzzle, které do sebe zapadají, ale omylem byly přidány do jiné krabice.

To bylo tehdy. Teď si už našel kamarády a vypadá to, že se to rozhodl hodit za hlavu. Něco takového já nedokážu. Sice už jsem s holkama usmířená a hlavně poslední týden školy se opravdu snažily, člověk by si málem myslel, že jim to je srdečně líto. Já ale prostě nedokážu. V jejich očích stále vidím tu radost z toho, že vidí někoho trpět. Když se zasmějou, vždycky mi to připomene ty časy… Já prostě nedokážu zapomenout.
Teď mám teda jenom jeho. A popravdě jsem ráda. Raději budu mít jednoho kamaráda, kterému opravdu věřím, než bandu holek, které mi připomínají to, na co jsem se snažila zapomenout.

Uvidíme, jak to mezi náma dvěma bude pokračovat. Zatím se to ale vyvíjí dobře. A ano, chodíme spolu... <3

Každopádně jsem stále nevysvětlila, jak mě dokáže posunout zase nahoru. Vlastně už jen tím, že je se mnou, když ho potřebuju, a snad jako jediný z lidí z mého okolí mi rozumí. Vždycky mi dokáže spravit náladu a dodává mi na pocitě, že i když je situace taková, jaká je, dokážu být šťastná.

Happy End? Uvidíme.

Sarah
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 jursky-svet jursky-svet | Web | 29. června 2015 v 12:16 | Reagovat

Moje první reakce byla superrr!!!!! další románek. Jeden sem nedávno četl na http://sharka193.blog.cz/ fakt nááádhera. MyLifeasKari tě přivedla na skvělý nápad. Měli by jsme jí být oba věční.
Druhá reakce. To je smutný ale má to hezky sepsaný jako by četla část scénáře DreamWorks.
To s těma puzzlema je tak skvělý přirovnání... a to s těma krabicemi to je skvělý konec něco jako světlo na konci tunelu.
To je tak dramatický příběh. Hotový drama!
Juchůůů!!!!!!!!, chodí spolu!!!!!
Pokračování až příště.

2 jursky-svet jursky-svet | Web | 29. června 2015 v 12:17 | Reagovat

Už se těším na to pokračování.

3 Sarah Sarah | Web | 29. června 2015 v 12:36 | Reagovat

Moc děkuju!
Na ten článek se určitě kouknu. Strašně ráda si čtu podobné románky…
To teda ano! Ještě musím Kari napsat, pomohlo mi to urovnat si myšlenky. Lituju, že jsem to neudělala už dřív!
Část scénáře od DreamWorks? Wow! Moc moc moc děkuju, ty vždycky umíš člověka potěšit…
Díky, díky a díky!!!

4 mylifeaskari mylifeaskari | Web | 29. června 2015 v 15:54 | Reagovat

Wow, nevěděla jsem, že tě to tak nakopne, že to fakt napíšeš :) Jsem strašně moc ráda :3 Jinak k článku... je boží. :3 Moc ráda si čtu takovéhle Love story :) Super, určo napiš pak něco dalšího, jestli ti to teda nevadí se nám čtenářům takhle svěřovat se soukromím..:3 Super fakt super článek :)!

5 Sarah Sarah | Web | 29. června 2015 v 20:06 | Reagovat

[4]: Moc děkuju! :3
Svěřovat se tady s vámi mi vlastně vůbec nevadí, protože zde vystupuji anonymně a to mi dodává odvahu být upřímná a psát věci, o kterých bych nikdy s nikým nemluvila. :)
Děkuju!*.*

6 Aurora Aurora | Web | 30. června 2015 v 10:40 | Reagovat

Sar, tohle je nádherné! Skvěle napsané a ještě je to podle pravdy… Jsi silná, že jsi zvládla i to, o čem jsi psala minule. Máš můj obdiv!
Aurora

7 Xanomes Xanomes | E-mail | Web | 30. června 2015 v 18:02 | Reagovat

Skutečně hezky napsané, tak.. hodně štěstí :)

8 super maker super maker | 14. února 2017 v 17:31 | Reagovat

zamiloval sem se do jední holky k která je moc hezká a nevím jestli ona do mě taky to není lovestory

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



DESIGN FOR DREAMER AURORA
© 2015