A teď pravdu

17. června 2015 v 14:29 | Sarah |  Deník
Ano, i tento článek začnu zmínkou o své nekativitě, stejně jako v tom předchozím, ve kterém jsem se vymlouvala na školu. Jistě, škola na to má taky velký vliv, ale doopravdy je v tom něco jiného. (Ne, Magicmaxi, opravdu nejsem na žádné dovolené ani nic podobného, i když už bych to potřebovala.) Původně jsem se o tom tady vůbec nechtěla zmiňovat, ale už mi došlo, že to v sobě nemůžu dál dusit a musím se někde svěřit.



Stejně tak mi dochází, že můj blog čtou i kluci a teď asi vrtí hlavami a už už zavírají okno. Můžu vás ale přesvědčit, že mám kamaráda, který zažil něco podobného, takže toto téma by vám nemuselo být cizí.
Naposledy se tedy omlouvám za toto ne příliš pozitivní téma, ale já prostě… potřebuju? Hm, ani nevím, jak to mám nazvat.

Tenhle blog je anonymní, takže o to víc upřímná tady budu.

"Znáte takový ten pocit, když se vrátíte ze školy a máte takový ten dobrý pocit, protože máte dojem, že je to mezi vámi a ostatními ve třídě v nejlepším pořádku a ještě jste k tomu odvedli skvělý výkon, co se týče učení? Tak s takovým pocitem jsem dneska domů přišla já. Jak jsem ale začala o celém dni přemýšlet celkově, zjistila jsem, že vlastně nejsem na vrcholu, jak se zdálo, ale úplně na dně. Možná si to jen špatně vysvětluju nebo vnímám osobněji, než bych měla… Nevím, prostě si připadám jako na houpačce. V jednu chvíli si připadám, jako že je všechno úplně super, že všechno vychází, a v druhou chvíli je všechno špatně, nic mi nevychází a prostě je to… na bobek.
Jo, když mám takový pocit jendou za čas, je to v "pohodě", není co řešit a tohle vylívání srdíčka jsou jen blbé kecy puberťačky, jenomže já mívám takové obrovské změny emocí téměř stále. Ne, nepotřebuji cvokaře a vím, že bych si o tom s někým měla otevřeně promluvit, ale já prostě nedokážu. A tak to píšu aspoň tady. /Ano, ta naivní holka si vážně myslí, že zde najde útěchu, pche./ Ale musím uznat, že teď, když jsem to napsala, se cítím trochu lépe. Že by tady v budoucnu přibylo více stránek o mém vylívání emocí? O tom ale vlastně deníček je, takže to je jedno.
Hele, vidíte? Už si zase připadám jako nejspokojenější člověk na světě. Že by to bylo tímhle psaním? Anebo jsem se zase rozhoupla nahoru?"

Toto jsem si před měsícem napsala do deníku. (Ano, opravdu si ho vedu, a musím říct, že mi to pomáhá srovnat si vše v hlavě. Teď mi ale moje oblíbená metoda selhala a já se musím obracet na blog.) Nyní už ale přesně vím, co mi tyto výkyvy nálad způsobuje. Ono já to věděla už tehdy, jen jsem si to nechtěla přiznat.

Takže teď se vás něco zeptám: jste spokojení se svým třídním kolektivem?

Kdyby se toto nyní někdo zeptal mě, odpověď by byla jasná i z mého výrazu. Ne, nejsem.
Šikana ze tří stran člověku moc nedodá. Ano, jistě, uznávám, takhle samostatné to až tak hrozné nebylo, ale sotva jsem se z jedné vzpamatovala, začal další člověk, pak se přidali další… Potom se o mně začaly šířit pomluvy a za půl roku jsem vlastně ztratila své "kamarádky", které věřily kecům. Jako kdyby mě dost dobře neznaly…

A co mě zase vykoplo nahoru? Stačí jedno slovo - ON. Ale o tom zas někdy jindy…

No, a takhle jsem teda dopadla. Nezlobte se tedy, že jsem nereagovala na komentáře a ani nic nepřidávala, ale jednoduše jsem nechtěla, aby moje články působily depresivně, přestože by se týkaly veselých témat. Proto jsem raději upřednostnila možnost dát si kratší pauzu, nabrat zase své ego a pokračovat až poté, co se vše uklidní.

Já vím, že to chce čas, než vše zase bude po starém, ale každý den se to viditelně zlepšuje. Taktéž mi velmi pomohl tento článek.

Mockrát vám děkuji za podporu u předchozího článku, jsem ráda, že jste na mě nezapomněli. DĚKUJI!!!

Vaše Sarah
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 jursky-svet jursky-svet | Web | 19. června 2015 v 19:19 | Reagovat

Snažím se komentovat kapitoly takže otevři článek

U toho v té závorce jsem se strašnnnnněěěě pobavil!!! (Ne, Magicmaxi, opravdu nejsem na žádné dovolené ani nic podobného, i když už bych to potřebovala.) Uuuuprně to samí mi co ti mi říkají učitelky!!
- Pak jsem pokračoval ve čtení dál...
Takové špatné pocity jen trochu jinak nastavené mám taky a z toho co si o tom myslí ostatní - to nevnímej. To jsou jenom názory dospělých kteří tě už nemůžou pochopit. Názory tvých učitelech, vlastních rodičů a třeba starších sourozenců. Ale berou v potas že ví že oni na tom byly podobně ale prostě jim to moc dobře brát v potas nejde.
Jinak já deník nemám ale prý to funguje skvěle a když už to vůbec nefunguje tak stoprocentně ti pomůže napsat o tom píííísničku. Zní to jako naivní kec ale to mi říkala Katy Perry. Fakt. Katy Perry. Škoda že je angličanka a nerozuměl jsem jí ani slovo. A teď už fakt. Bylo to v televizi. A televize má u mně nejvyšší podíl takže pokud máš něco proti televizi máš něco proti mně!
Jak jsem se mohl dostat až k tomuto tématu, mněl bých tem obří vykolejený vlak zase hodit na kolej.
Třííídní kolektiv - ve tříde máme super tipy lidí ale kolektiv u nás nemám rád. Dám ti radu na kterou jsem přišel nedávno. Dozor proti tomu občas něco má ale má to JEDNODUCHÉ řešení. Občas si přijít do jiné třídy. Já se jednou v mojí tříde strašně nudill, byl na ně naštvanej a čekala mně hodina kterou nesnáším. Řekl jsem si: Pudu jinam. Normálně udělám procházku po škole protože procházky uklidnují ale tentokrát jsem chtěl udělat něco výjimečného. Šel jsem do cizí třídy. Prostě jen tak vešel a prohlíd si to tam. A bylo to tam skvěllý. Užil jsem si to tam. Poznal nový lidi, dobře jsem pokecal a vypil trochu multivitamínu ale ten byl můj.
Chápu chceš jít daným směrem ale tvoje duše ti to neumožnovala ale někdy je zajímavé vidět veselé věci ze špatné stránky. Dělá to špatné stránky zábavnější. Občas.
Děkuješ za podporu? Jakou podporu? Úplně stejný věci říkám těm lidem v telenovele a hádky se tam točí furt.¨

A teď ženská si pust nějakou požádnou muziku!

2 jursky-svet jursky-svet | Web | 19. června 2015 v 19:23 | Reagovat

Lidi, co to chce komentovat. Já si myslím že lidem co přenáši radost by se neměli říkat a už vůůůbec!!! dělat špatný věci. Mám jednoho opravdu ale opravdu oblíbeného a výtečného učitele, který mně už pár let neučí ale mám ho fakt rád. A mezi učitely je milovaný. Všichni ho mají rádi. Předává jim totiž dobrou náladu. A přestavte si že by jemu předal někde, kdokoliv špatnou náladu. Tak by předal špatnou náladu i ostatním a co hůř. Lidi od něj něco  očekávají a nemůže jim to vůbec nabídnout. A v téhle situaci je právě Sarah. Lidi dávejte si pozor co píšete!

3 jursky-svet jursky-svet | Web | 20. června 2015 v 8:21 | Reagovat

http://elis-12.blog.cz/1506/skolni-rap - to video v om článku je naprosto božíííí. A stojí za to i přečíst si prve ten článek.

4 Xanomes Xanomes | E-mail | Web | 25. června 2015 v 14:22 | Reagovat

Naprosto to chápu, přes prázdniny si odpočineš a pak snad budeš zase pokračovat ve psaní :)

Co se té otázky týče: Nemám to rozhodně tak hrozné jako ty, ale též nejsem spokojen. Díky bohu, teď koncem roku se to v naší třídě srovnalo takže to vypadá, že prázdniny začnu s úsměvem.

5 jursky-svet jursky-svet | Web | 26. června 2015 v 19:09 | Reagovat

Mělo by se tu ozvat víc lidí a co nejrychleji.

6 mylifeaskari mylifeaskari | Web | 28. června 2015 v 12:46 | Reagovat

Chodila jsem tady jak sem mohla a pořád žádný článek.. a tak jsem přestala. Což se zase změní, protože zase píšeš :) Což je super. :) Jinak... Držím ti palce abys všechno zvládla a těším se až někdy napíšeš jak ti "On" pomohl dostat se nahoru :)
...
Já mám vztahy ve třídě fajn. I když posledního půl roku měla moje Kámoška boj s jednou holkou o kluka...Což bylo trochu psycho, prtože ona (ne ta kámoška) se řezala... :D takže na nic... A pak to vymizelo. Máme super kolektiv ve třídě, za což jsem moc ráda :) A bude mě mrzet až se v devítce rozpustíme.... :( Super článek :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



DESIGN FOR DREAMER AURORA
© 2015